France.cz hovořila se senátorem Philippem Marinim, od roku 1998 generálním zpravodajem finančního výboru Senátu, během jeho pobytu v Praze. Seznamme se s jeho dojmy!

Pane senátore, Vy dobře znáte Českou republiku, neboť jste zde v minulosti často pobýval. Změnila se nějak za poslední roky?

Když člověk přijede do Prahy, pokaždé zjistí, že je to místo, kde se vedou vášnivé debaty. Myslím, že to mají naši čeští přátelé v genech. O dění v této zemi jsem se velmi intenzivně zajímal v době po sametové revoluci, kdy se rozešla s totalitou. V devadesátých letech jsem pak byl dlouhou dobu předsedou skupiny přátelství Francie – Česká republika.

V posledních deseti letech jsem v Praze nebyl. Nijak se nezměnila, je stále stejně krásná ! Ve vzduchu je už jaro. Jistě, je ještě chladno, ale zrovna dnes večer, když jsem přicházel na Staroměstské náměstí, jsem obdivoval to úžasné světlo a barvy. Možnost navštívit prostory obchodního oddělení Francouzského velvyslanectví v Praze považuji za skutečné privilegium.

Můžete nám sdělit důvod Vaší návštěvy v Praze?

Jako generální zpravodaj finančního výboru Senátu mám ve zvyku pravidelně navštěvovat jednotlivé země Evropské unie. Letos jsem se chtěl zaměřit na Českou republiku.

K návštěvě Prahy jsem měl několik důvodů. Byly to především otázky týkající se eurozóny. Je dobré o nich diskutovat s přihlédnutím k názorům zemí, které nejsou nebo ještě nejsou jejími členy. Česká republika, která má stabilní hospodářskou politiku a velmi se snaží o zlepšení veřejných financí, si vlastně klade stejné úkoly, jako členské země eurozóny.

Česká republika se nachází na začátku nového politického cyklu. Její nová většina byla ustavena teprve nedávno, v červenci minulého roku. Daňová reforma bude důležitým prvkem politiky koaliční vlády. Pokud jde o Francii, brzy zde začne prezidentská kampaň. V České republice vždy probíhaly a stále probíhají zajímavé diskuse, taky proto jsem do Prahy přijel. Jde o výměnu názorů s našimi českými přáteli.

Setkal jste se s českými představiteli, včetně ministra financí Miroslava Kalouska. O čem jste spolu hovořili?

V Praze, ale i v České republice obecně, se setkáváme se zajímavými lidmi, kteří se nepodobají karikaturám, které z nich dělají jiní. Za sebe mohu říci, že jsem vždy obdivoval a měl úctu k prezidentu Václavu Klausovi, i když ne vždy sdílím jeho názory. Považuji ho za významného intelektuála, jednoho z mála, kteří v Evropě zastávají politické funkce. V jistém smyslu jeden intelektuál nahradil na Pražském hradě jiného.

Rozhovor s ministrem financí byl opravdu strhující, neboť jsme velmi konkrétně hovořili o metodice reformy. Ve Francii dokončujeme volební období s pocitem, že jsme toho udělali hodně, ale vzhledem ke krizi pak v některých oblastech přece jen méně než bylo třeba.

Způsob, jakým ministr Kalousek pojal začátek mandátu, se mi jeví jako naprosto výjimečný. Dobře víme, jak důležité je jeho místo v koalici. Uvedu vám konkrétní příklad. S ministrem financí se shodujeme v otázce daňových výjimek. Vždy jsem zastával názor, že není třeba je odbourávat postupně, ale že je nutné přijmout opatření obecná, jednoduchá a čitelná. A tady jsem našel plné pochopení.

Co si myslíte o budoucnosti vztahů mezi našimi zeměmi?

Rád bych něco upřesnil. Z diskusí s ekonomickými experty vyplývá, že český euroskepticismus je relativní. Zdá se mi, že Česká republika si ukládá rozpočtovou disciplínu, kterou by dodržovala jako členská země eurozóny. Naši čeští přátelé, odborníci, profesoři, analytici, všichni kdo k tomu mají co říci, jsou přesvědčeni, že je třeba do eurozóny vstoupit. Česká republika směřuje vpřed a může jít příkladem v oblasti daňové reformy. Pokud jde o veřejné výdaje zůstává věrna své liberální image. Z tohoto pohledu je Česká republika pro Francii velmi zajímavým zdrojem inspirace. Vynasnažím se přenést tuto pražskou atmosféru do Senátu a do Francie vůbec. Je vždy užitečné nasát pražskou atmosféru a doufám, že k tomu budu mít brzy příležitost.

Fotografie: www.senat.fr