Vous êtes ici » Kiosek » Tři otázky pro...

Cyril Svoboda, důstojník řádu Čestné legie

[číst...] Cyril Svoboda, důstojník řádu Čestné legie

Tři otázky pro Cyrila Svobodu, bývalého ministra zahraničních věcí a ředitele Diplomatické akademie.

1) Pane ministře, velvyslanec Pierre Lévy Vám předal Řád Čestné legie, naše nejvýznamnější státní vyznamenání. Co pro Vás toto ocenění znamená?

Toto francouzské gesto je velmi významné pro mou zemi a pro evropskou rodinu celkově. Jsme spojenci a tento projev přátelství je pro mě velmi důležitý. Víte, já nesouhlasím s postojem své země k evropské rozpočtové smlouvě. Domnívám se, že máme jeden zásadní úkol, a to vyjádřit naši vůli ke spolupráci a být jednotní vůči ostatním mocnostem. A toto vyznamenání je důkazem, že Francie tuto vůli má.

2) S jakou francouzsko-českou spoluprací v Evropské unii můžeme podle Vašeho názoru počítat?

Francie je velmi významným evropským partnerem, neboť má svou vizi Evropy. Patří k prvním členským státům a je nedílnou součástí Evropy. Naproti tomu Česká republika má ještě příliš mnoho pomýlených představ o Evropské unii a tato vize jí chybí. Je proto v zájmu Francie pobízet ostatní země, aby přijaly tuto vizi a budovaly evropskou velmoc. Je třeba působit na vývoj českých postojů.

Diplomatická akademie má v plánu spolupracovat s dalšími evropskými institucemi a pokud jde o mne, přál bych si rozvíjet partnerské styky s francouzskými vysokoškolskými institucemi. Je třeba, abychom zprostředkovali francouzské myšlenky Čechům, kteří toho vlastně vědí o Evropě velice málo.

3) Často navštěvujete Francii. Máte nějakou vzpomínku nebo zkušenost, se kterou byste se chtěl s námi podělit?

Je pravda, že jsem Francii navštívil mnohokrát. V paměti mi utkvěly dva výjimečné pobyty v menším městě poblíž Avignonu, kde jsem se učil francouzsky (jedná se o město Millefeuille). Nejvíce na mě zapůsobila skutečnost, že jsem čtyřiadvacet hodin denně žil jako Francouzi a den byl strukturovaný jednotlivými denními jídly : snídaní, obědem, večeří. Byl jsem skutečně součástí frankofonní rodiny a moc se mi to líbilo!

Tisknout článek Verze pro tisk